Sára k nám byl umístěn od majitele, z důvodu jeho loveckého ducha, který se příliš neslučoval s chovem drobného hospodářského zvířectva. Sára původně pocházel z útulku a byl to kříženec německého ovčáka a huskyho.

Počátky nebyly jednoduché, protože se u nás musel naučit žít s ostatními psy a hospodářskými zvířaty, ale naše trpělivost byla odměněna. A to tím nejcharakternějším psem, jakého jsme kdy měli. Stal se brzy spravedlivým šéfem celé smečky a dokázal taktně, bez šrámu na kožichu začleňovat do smečky a ukázňovat psy útulkové, kterým jsme hledali nový domov.
Svým vzezřením budil respekt, uvnitř to však byl tak milý a přátelský pes, že nám ještě dlouho po jeho odchodu bylo smutno. Zemřel brzy v 6 letech, měl nemocné srdce. Velmi chyběl nám i své čtyřnohé smečce.

Ben společně s Akimem patřili k prvním psům, kteří k nám přišli, když jsme pořizovali statek. Ještě ani neexistovala Zvířecí pohoda a doslechli jsme se o opuštěném psovi, údajně kříženci dalmatina, který akutně hledá nový domov. A tak byl tady..“ kříženec dalmatina“, černý jako uhel s puntíkatou náprsenkou a tlapkami. Brzy nám došlo, že je to kříženec ohaře a majitelé ho dávali pryč z důvodu nezvladatelnosti. A Benem jsme si užili opravdu mnoho radosti. Byl vzpurný, dominantní a neměl rád kočky. Ale my jo  a na statku jich s námi několik žilo. Myslím, že asi kolem desátého roku svého života dostal rozum.
Ale byl to Pan pes a nikdy nikomu neublížil, miloval nás, lidi kteří k nám jezdili a miloval procházky.
Dožil se 16 let, umřel na sklonku roku 2018.