Brita..vidím to jako by to bylo včera, štěká a hlásí se o své slovo ve smečce. Přišla a neměla důvěru v nic, natož v nás. Musela se po deseti letech rozloučit se svojí paničkou a byla dána do cizího a ještě k tomu dost „zvláštního“ prostředí. Samý pes a spousta velkých přerostlých „řehtajících psů“. A ty lidi, opravdu divný lidi… „mluví na mě, hladí mě a přitom já o to vůbec nestojím“. Trvá dlouho, než si zvykne, získáme si její důvěru a začne nás srdečně po psím vítat. Snad to byl operační zákrok, po kterém začala být naše. Prodělala totiž zánět dělohy a byl jí odstraněn nádor.
V posledních týdnech měla problémy s nohama, až se bohužel nepostavila vůbec…Neměli jsme jinou možnost, než Britušku odvézt na poslední cestu na veterinu…Bylo jí 14  let.