Nedílnou součást venkovských stavení tvořilo ještě v nedávné době prase domácí. V současnosti se setkáme s prasetem spíše v zakrslé formě v ulicích měst. V 90. letech postupně dochází k velikému ústupu chovu prasat, jak ve velkochovech, tak v malochovech.

Jen pro informaci, ještě koncem 80. let bylo v naší republice cca 4,5 mil kusů prasat, v dnešní době je to okolo 1,2 mil.

Nyní to vypadá, že po aférách, které proběhly v médiích u dovozového vepřového masa, začínají lidé dbát na to, aby maso pocházelo z naší země, a mnoho lidí také nyní dává přednost před cenou tomu, aby vepřové pocházelo z bio chovů, kde mají prasata skutečný welfare a vše co potřebují k plnohodnotnému životu. Doufejme, že jednoho dne bude chlívek s prasátkem zase tvořit běžnou součást venkova.

Jaké je prase domácí vlastně tvor, je to skutečně jen bezduchá hmota masa, léty šlechtěná k vysokému masnému užitku, nebo je to tvor, který potřebuje kromě krmiva k životu ještě něco jiného? Z našeho pohledu patří ke spokojenému prasečímu životu kromě krmení také možnost pobývat ve venkovním výběhu, rýt v zemi, přehrabovat slámu a s chutí se také někdy vyválet v blátě. 🙂

Děti a také dospělí, se u nás dozví mnoho zajímavostí nejen o samotném praseti domácím, jeho chovu v intenzivních chovech a bio chovech, ale také informace z historie chovu prasete domácího.

Jedním z největších zvířecích obyvatel našeho statku byli Lojzík a Anežka. Lojzík byl Přeštické černostrakaté prase o váze cca 350 kg. Anežka byla masný kříženec o váze cca 400 kg. Obě prasátka u nás strávila celý svůj život a rádi na ně vzpomínáme.